Rozhovor s Charliem, jedním ze šéfů kurzu Winter Challenge. Rozhovor, ke kterému budete potřebovat horký čaj!

Proč na zimní kurzy jezdíš? Co tě na tom láká – baví?

Zimní kurzy mě dávají pocit, že jsem ještě nezměknul. Že zvládnu ten diskomfort. Na druhou stranu jsou zimní kurzy hodně o člověku samotném. Na sněžnicích se jde většinou za sebou, takže si člověk nepovídá s druhým. Je v myšlenkách, sám a má čas. Hodně na kurzech přemýšlím, hodně plánuji, hodně sním. A hodně se kochám přírodou, když je pěkně a ještě víc, když počasí nepřeje. To jsem asi nejšťastnější!

foto: Kamil Hromádka

foto: Kamil Hromádka

Kolik nocí už jsi spal na sněhu? Měl jsi někdy problém, že ti je zima?

Určitě přes padesát nocí to bylo. Ať už na zimních kurzech, nebo ve vyšších horách, kam chodíme s klukama. Nevadí mi usínat se studenýma nohama, ale potřebuji mít teplo kolem pasu a beder, proto si vozím bederní pás. No, a pak kvalitní spacák. To je základ a  zima mi nebývá.

Jak na tom bývají účastníci, s tou zimou?

Jak kdo. Poslední zimy nebývají teploty moc pod bodem mrazu, i tak ale občas někomu zima je. Je to otázkou toho, jak jsou zvyklí i z domu. Já mívám v ložnici kolem šestnácti stupňů a spím celý rok jen pod tenkou dekou. Myslím, že jsem už na určitý chlad zvyklý.

K čemu mi vůbec je dobré jet na zimní kurz a trápit se ve sněhu?

O pocitu, že zvládneš něco, co většina kolem tebe ne a ani to nezkusí. Dává Ti to sílu. Nemusíš se tím pak chlubit, stačí, když to víš. 

foto: Kamil Hromádka

foto: Kamil Hromádka

Jak to děláte, když fakt mrzne a je mínus dvacet?

To už dlouho nebylo. Člověk si každopádně musí dávat větší pozor. Na to jak je dlouho bez rukavic, jak mu fouká na obličej, jak má vlhké věci. Taková zima neodpouští chyby. Je potřeba se nezpotit, dobře hospodařit s teplem. Večer rozdělat oheň, jinak se nedá si povídat.  A pak je to znovu ten dobrý spacák, ve kterém si na další den kvalitně odpočinete. Protože odpočatost samotná má vliv na vnímání tepelného komfortu.

Jak děláte na sněhu oheň, když je třeba metr sněhu?

Na sněhu se oheň nedělá. Dělá se na zemi, ke které se musíte prokopat. Již několikrát jsme kopali až 2 metry hluboko a dělali amfiteátr o průměru šesti metrů, abychom mohli dělat oheň.

Pokud jste nezmrzli, přečtěte si zimní pokračování zde.

zpátky na blog